| Jako
v případě mnoha jiných automobilek, začal i
zámečník Josef Walter sídlící v Praze nejprve s
malou dílnou na výrobu jízdních kol. Na četné
žádosti svých zákazníků k nim dodával i pomocné
motory, z čehož se roku 1902 zrodil první
jednoválcový motocykl. Úspěchy motorek umožnily
Walterovi rozšíření jejich palety a neustálé
zvyšování technické úrovně. Roku 1908 bylo dokonce
již možné připravit nový dopravní prostředek -
motorovou tříkolku. Prodejnosti veškeré Walterovi
produkce velmi pomáhaly i sportovní úspěchy, neboť
firma nasazovala od samého začátku své stroje do
nejrůznějších závodů. Zvyšující se poptávka
přiměla vedení firmy postavit roku 1913 nový závod v
Jinonicích, kde však byla hlavní pozornost věnována
vývoji a výrobě automobilů. Prvním modelem v
historii Walteru byl typ W III následovaný dvěma
lehčími a levnéjšími typy W I a W II.
V roce 1914 byla
sice zastavena výroba motocyklů, ale události 1.
světové války přiměly firmu vyvinout speciální
armádní stroj, jehož výroba byla předána roku 1921
firmě ITAR v Radlicích. Podobný osud stihl i Walterovy
tříkolky, jež byly po válce vyráběny firmou
Šibrava a nesly název TRIMOBIL. Šibrava nabízel
později i auta vlastní konstrukce, ale jak on, tak i
ITAR zanikli ma přelomu 20. a 30. let.
Původní
majitel a zakladatel značky - pan Josef Walter se
rozhodl v roce 1922 odejít z Jinonic a založil novou
firmu v Košířích, tentokráte na výrobu ozubených
kol a autodílů. I zde se pozdějí opět věnoval
výrobě motocyklů, v čemž neúnavně pokračoval jeho
syn Jaroslav. Ten se zabýval především stavbou
sportovních strojů pro špičkové závodníky. Po 2.
sv. válce napomohl k světovému věhlasu značce ČZ
Strakonice, kde pracoval.
Původní
továrna v Jinonicích rozšířila roku 1923 svůj
výrobní program o letecké motory. Zpočátku se
jednalo o licenční agregáty zn. BMW, pozdějí se
stavěly motory vlastní konstrukce. V témže roce
obdržela Walterovka od čs. armády zakázku na vývoj
vojenského motocyklu, který byl natolik úspěšný,
že se stal vzorem pro italskou značku GUZZI a nemeckou
ARDII.
Nové modely
automobilů - Walter WZ, WIZ a WIZI - se nabízely od
roku 1920. O čtyři roky později byl trh obohacen o
typy P I, P II, P III a P IV s motory OHV, přičemž
nejúspěšnější z nich byl typ P III. Rok 1928
znamenal představení dalších dvou nových typů: 4-B
a 6-B. Posledně jmenovaný model byl základem typu
Super - nejúspěšnějšímu vozu zn. Walter vůbec,
který byl ve sportovní úpravě nejrychlejším čs.
automobilem mezi světovými válkami.
Dalším
významným datem v historii Walterovky byl rok 1931.
Tehdy se veřejnosti představil dvanáctiválcový vůz
Walter Royal. I přesto získávaly stále více na
významu letecké motory. Snad právě proto byly ve 30.
letech vyráběny automobily dle italské licence Fiat.
Šlo o typy Bijou (Fiat 514), Junior (Fiat 508 Balilla) a
o šestiválce Princ a Lord.
Ani nákladní
vozy nezůstaly ve 30. letech stranou. Zákazníci si
mohli vybrat např. nákladní verzi Junioru, či typy
Commercial, Universal, PN nebo dokonce auto s dieselovou
pohonnou jednotkou vyráběnou podle licence Junkers.
Již zmíněné
letecké motory ovšem vytlačily v důsledku blížící
se 2. světové války automobily z výrobního programu.
Roku 1937 byla produkce motorových vozidel zastavena a k
jejímu částečnému a krátkodobému obnovení došlo
až po roce 1945. Bylo vyrobeno jen několik
náklaďáků typu PN a později se do Jinonic přesunula
také výroba vozu Aero Minor II. Když však jeho
výroba roku 1951 skončila, znamenalo to i definitivní
konec výroby automobilů ve Walterovce.
|